Město Brandýs nad Labem – Stará Boleslav je souměstím dvou dříve samostatných měst, z nichž každé má svou bohatou historii. Proto v roce 1960, kdy byla obě města sloučena v jedno, nebyly akceptovány návrhy na nový název a zůstaly zachovány původní historické názvy obou měst. Vznikl tak nejdelší název českého města.

Město leží na obou březích Labe v úrodné Polabské nížině, což – spolu s blízkostí hlavního města Prahy, která je vzdálena jen asi 20 kilometrů – odedávna ovlivňovalo vývoj území dnešního města. Labe bylo významnou komunikační cestou a zejména v boleslavské části hranicí archeologických kultur a kmenových území. První zemědělci kolonizovali povodí Labe v mladší době kamenné. Ve městě nebo jeho blízkém okolí se nacházejí pozůstatky osídlení z doby kamenné i doby bronzové, z nichž nejstarší nad Kabelínem u Záp pochází z období 5500 – 4300 př. Kr. V nálezech na městském území jsou zastoupeny jak doba železná, tak období římské a období stěhování národů.

Příchod Slovanů je doložen nálezy z 9. století. Stará Boleslav byla významnou lokalitou z počátků českého přemyslovského státu, zejména v souvislosti s expanzí kmene Čechů do zlického a charvátského území. Na ochranu labského brodu vzniklo na přelomu 9. a 10. století staroboleslavské hradiště.

Významnou událostí v dějinách města byl vznik staroboleslavské kapituly v r. 1052, která tak je nejstarší v Čechách. V následujících staletích množství obyvatelstva značně vzrostlo a osídlení se rozšířilo směrem na východ. Za Karla IV. a Václava IV. byly na místě starých románských hradeb vybudovány nové, silnější. Často v těchto místech pobýval Karel IV., který tu lovil černou a vysokou zvěř. Staroboleslavský hrad byl za husitských válek pobořen Pražany.
Písemné doklady z 12. století dokládají vznik kostelíka sv. Petra na břehu Vinořského potoka, písemné záznamy z přelomu 13. a 14. století dokládají existenci kostelíka sv. Vavřince. Postupně tu vzniklo městečko Brandýs s mostní pevností, na niž ještě dnes upomíná věž ze silného zdiva, koncem 15. století začleněná do východního křídla hradu, v 16. století přestavěného na honosný zámek.

Za třicetileté války byly Stará Boleslav i Brandýs prakticky zničeny. V pobělohorské době se město Stará Boleslav stalo významným střediskem mariánského kultu. Roku 1680 Byla vybudována Svatá cesta z Prahy do Boleslavi, zahrnující řetěz kapliček s obrazy Panny Marie a sv. Václava. V důsledku tereziánských a josefínských reforem v 18. století se začala obě města rozrůstat, byla však znovu postižena válečnými útrapami. Za prusko-rakouské války v roce 1757 část Staré Boleslavi lehla popelem. Přímo u zdí mariánského chrámu byla svedena bitva, při níž padl pruský generál von Wartenberg.

Do historie se zapsal rok 1813, kdy se na brandýském zámku sešli tři panovníci /císař František I., pruský král Vilém III. A ruský car Alexandr I./ spolu s vrchním velitelem koaličních protinapoleonských armád knížetem Karlem Schwarzenbergem, aby tu připravovali úder proti Napoleonovi I. Císař František v té době přesídlil z Jičína na brandýský zámek. Při úpravách okolí města byl objeven pramen s minerální vodou, který se vorce 1820 stal základem nedalekých lázních Houštka.

Od poloviny 18. století vznikaly ve městě manufaktury a továrny a spolu s nimi se rozvíjely komunikace. Některé závody, například Melicharova továrna na zemědělské stroje založená v roce 1883, dosáhla věhlasu i za hranicemi a měla pobočky v mnoha evropských městech.

Svatováclavská tradice

Nepochybně nejznámějším místem Staré Boleslavi je bazilika sv. Václava. No počátku 10. století stál na jejím místě kostelík sv. Kosmy a Damiána, u něhož jak uvádí Kosmova kronika – byl pravděpodobně 29. září 929 zavražděn kníže Václav. Na místě kostelíka založil Břetislav I. zděný kostel, dokončený v polovině 11. století. Z něho byla zachována pravděpodobně jen část Vrábské kaple, na niž je vyobrazeno zavraždění sv. Václava. Ve 12. století byla na místě tohoto kostela postavena trojlodní románská bazilika, která přes různé úpravy stojí dodnes. Uvnitř kostela je zajímavý Pašijový cyklus deseti obrazů ze 17. století. Jsou to repliky Škrétových obrazů. Unikátní je tzv. svatovojtěšská rukavice s vyšívanými obrazy, které pocházejí pravděpodobně ze 14. století. Ve Vrábské kapli je pískovcové sousoší z dílny Matyáše Brauna. Těsně vedle baziliky stojí drobná stavba, kostelík sv. Klimenta, která je nejstarší zachovanou stavbou ve Staré Boleslavi. Pochází z 11. století a má nejstarší nástěnné malby v Čechách, jejichž vznik se kladeš do doby kolem r. 1175.

Oba kostely ohrazuje zeď, na níž jsou zasazeny pamětní desky významných osobností, které zde působily. Na východní straně, kde je dnes malý výklenek s pískovcovou sochou českého lva, údajně stával kamenný stolec jako upomínka na mír, který zde byl uzavřen v 10. nebo 11. století mezi českým knížetem Břetislavem I a německým panovníkem Jindřichem III.
V osobě knížete Václava – mimo jiné zakladatele chrámu sv. Víta na Pražském hradě a později prohlášeného za svatého, patrona české země – se v průběhu celých dějin českého národa vytvořila osobnost mocného duchovního odkazu a významu. Proto se právem místo jeho tragické smrti ve Staré Boleslavi stalo prvořadným poutním místem českého národa, symbolem křesťanských a státní tradic, zvláště pak ve dnech svatováclavských oslav koncem září každého roku.

Archeologické výzkumy

Stará Boleslav patřila mezi nejméně archeologicky prozkoumané raně středověké lokality. Obrat nastal koncem 80. let 20. století, kdy byl v souvislosti se stavebními pracemi proveden záchranný archeologický výzkum v centru města.

Archeologické nálezy potvrdily, že hradiště vzniklo v době, do níž jsou jeho počátky kladeny písemnými prameny, tedy začátkem 10. století. V té době založil bratr knížete Václava Boleslav při soutoku Labe a Jizery hradiště.

Jak dokazují archeologické výzkumy, mělo původní hradiště akropoli a předhradí. V centru akropole se dodnes nacházejí raně středověké kostely sv. Václava a sv. Klimenta. Torzovité nálezy v místech vykopávek potvrzují datování keramického materiálu do 10. století. Na akropoli byly v roce 1992 objeveny zbytky třetího kostely, jehož existence nebyla doložena v žádných písemných materiálech. V místech stavby byly kromě zbytků základů objeveny např. zlomek raně středověké dlaždice, soubor dutého skla a dvě drobné mince Václava IV. z druhé poloviny 14. století. I v předhradí byl získán cenný archeologický materiál. Za zmínku stojí především dříve neznámá denárová ražba malého střižku z období po roce 1100, kopí a další bodná zbraň. V roce 1992 vyhlásilo ministerstvo kultury České republiky historická jádra obou města za památkové zóny.